Společně tvoříme lepší budoucnost!
Kde v životním cyklu Pedagogického diáře stojíš Ty?
Za Pedagogickým diářem stojí především velká touha nespočtu lidí po smysluplném vzdělávání nastaveném tak, aby v něm bylo dobře učitelům i dětem. Věříme, že spokojený pedagog je poklad, který dokáže u dětí zázraky (mrkni na NAŠI MISI A VIZI).
Když Markétu, autorku celé myšlenky, její profesní dráha zavedla do klasického školství, zjistila to, co už dávno tušila – že na naše pedagogy klademe vysoké nároky spojené s velkou zodpovědností, ale jako společnost jim to nijak neulehčujeme, naopak – zatěžujeme je papírováním, omezeními a nízkou prestiží a oceněním této naprosto zásadní profese.
Díky zkušenostem z mnoha oborů vzdělávání a kultury Markéta věděla, že aby učitelé dokáza- li svou náročnou práci dlouhodobě vykonávat s nadšením a úsměvem, je potřeba o ně pečovat, ale myšlenka diáře ještě potřebovala zrát.
„Řešila jsem to tak, že jsem si upravovala svůj papelotí diář pro projektové plánování, studium i školní přípravy. Vždycky mi ale chyběla data potřebná pro české školství a nejsem ani tak šikovná, abych si udělala svůj zápisníkový diář a byla s tím i vizuálně spokojená.“
Až jednoho krásného slunného dne, po týdnech protrhávání meruněk, broskví, jablek a třešní na Novém Zélandě, když Markéta hledala dárek pro svého tátu, který se po třiceti letech své vojenské kariéry chystal vrátit k učitelování v autoškole na střední škole, zrodila se první představa Pedagogického diáře.
„Chtěla jsem mu dát nástroj, který mu cestu do tvrdého českého školství ulehčí. Chtěla jsem něco stylového, funkčního a použitelného i mimo školní plánování. Aby v tom bylo vše, co dnešní učitel potřebuje, a zároveň aby to neobsahovalo přežité, dneska už nepoužitelné tabulky.“
Markéta přesně věděla, co takový nástroj musí dnešnímu pedagogovi nabídnout. Ale nic na trhu nebylo. Během svého hledání zjistila, že stejný problém řeší mnoho dnešních učitelů a nezbývá jim nic jiného než si svůj plánovací nástroj vyrábět, a když to není zrovna jejich hobby, musí to dělat na úkor svého tolik vzácného volného času. Začalo ji zajímat, jaké mají moderně smýšlející učitelé potřeby.
A v tu chvíli se zrodil větší plán diáře – nejen pro tátu, ale všechny učitele. Chtělo to komplexní inovativní nástroj, který jim ulehčí dnešní těžkosti.
Markéta se zamilovala do té představy natolik, že se rozhodla jednat. A najednou začal vznikat prostor, kde mohla uplatnit svou letitou praxi ve vzdělávání a kam si zároveň mohla dovolit začít skládat vše, v co do té doby věřila – moderní pedagogické teorie, inovátorské myšlení a vizi kvalitního vzdělávání respektujícího individualitu jednotlivce.
A tak zbývalo vyřešit, jakou tomu ještě dát formu. A to byla chvíle, kdy se projekt rozšířil. Markéta oslovila potřebné spolupracovníky, české významné pedagogy i zkušené odborné garanty a zjistila, že takový diář je chtěný na mnoha úrovních vzdělávacího systému, a tak mezi směnami sběru třešní a také po nocích (hlavně i proto, že na Novém Zélandu, kde Markéta pobývá, je noc přesně tehdy, kdy všichni zapojení v Čechách mají den) připravovala první vydání diáře. A všichni, co se zapojují, jej svými zkušenostmi po všech stránkách obsahově i vizuálně obohacují a krásně doplňují, aby diář fungoval jako nástroj, který pomáhá našim učitelům být ve flow a soustředit se na jejich skutečnou práci – na skvělé učení.
Díky vzájemné spolupráci desítek lidí (mrkni na KDO ZA TÍM STOJÍ) můžeme skutečně držet Pedagogický diář v ruce. A náš příběh píšeš i Ty! Pokud se na svět vzdělávání díváš podobnýma očima jako my a líbí se ti principy našeho fungování, je Pedagogický diář přesně pro Tebe! Užij si ho a DEJ NÁM VĚDĚT, jak se Ti s ním pracuje! Děkujeme.
