Pedagogický diář 2024/25 se již vyrábí a vychází 7.5.! Stále ještě můžeš získat předprodejní výhody. Letos nově i ve slovenštině.

Jak používat karty potřeb a pocitů?

Karty potřeb a pocitů vycházejí z konceptu nenásilné komunikace (známé také jako NVC). V Pedagogickém diáři společně s organizací Nenásilná komunikace přinášíme již druhým rokem sadu karet, díky které se můžeš pustit do rozšiřování slovní zásoby pro svoje vlastní prožívání, praktické tréninky konceptu nenásilné komunikace, nebo také do dalšího způsobu (sebe)reflexe. Každý rok na Tebe čeká nová sada slov pokrývající škálu pocitů a potřeb zase o trošku více. Díky tomu si můžeš postupně rozšiřovat svou sbírku karet, pokud s Pedagogickým diářem teprve začínáš, určitě si karty z minulého roku můžeš doobjednat

 

A jak s nimi pracovat? Vyzkoušej některé z nabízených cvičení.


Reflexe dne – pocity

Polož si otázku: Jak jsem se dneska měl/a?

A s touto otázkou začni procházet kartičky pocitů a sbírat si pocity, které jsi dnes prožil/a.  Pak si kartičky vyskládej před sebe (třeba do časové osy) a věnuj chvíli klidnému pohledu na své emoce. Můžeš si zkusit všimnout, jaké máš pocity, když se na své minulé emoce takto díváš. 

 

Reflexe potřeb

Polož si otázku: Jaké své touhy a potřeby mám v poslední době naplněné a jaké ne?

→ S touto otázkou začni procházet kartičky potřeb a třiď je na hromádky podle toho, zda potřeby prožíváš jako naplněné, nenaplněné, smíšeně a na ty potřeby, ke kterým momentálně nemáš zvláštní vztah.

Pak si kartičky vyskládej před sebe, jako by to byly kontrolky. Užij si pohled na ty, které svítí zeleně a přinášejí Ti radost. U těch, které svítí červeně (máš nenaplněné) si řekni, jestli to tak chceš. Někdy třeba víš, proč odkládáš odpočinek nebo setkání s přáteli a to, že tyto potřeby prožíváš jako nenaplněné, Ti momentálně nevadí.

Objevíš-li, že nějaké potřeby máš nenaplněnéchceš to změnit, můžeš začít přemýšlet nad strategiemi, jak toho dosáhnout.

 

 

Reflexe situace – pocity a potřeby

Pracuj s konkrétní situací, která se stala. Někdo něco řekl, nebo udělal, a v Tobě se objevily emoce – ať už příjemné, nebo nepříjemné. Pro cvičení je důležité zaměřit se na jeden konkrétní moment, nikoliv přehrávat si situaci jako příběh a sekvenci mnoha (ne)uspokojivých zážitků. Zpracováváme prostě jeden moment po druhém.

Fáze 1:
Pozorování: Co kdo řekl, či udělal?
Pocity (kartičky pocitů): Jak jsi se v té chvíli cítil/a? 

Fáze 2:
Interpretace: Tvé pocity souvisí s tím, jak chování daného člověka interpretuješ, jaké si myslíš, že jsou jeho motivy atd. To jsou všechno Tvé myšlenky, které mohou být správné, mylné, mohou popisovat jen část toho, co se skutečně děje. Ale hlavně: druhý člověk nad nimi nemá moc. Ty ano. Pojď si tedy uvědomit, jak situaci interpretuješ a jakou roli Tvá interpretace hraje v tom, že se cítíš tak, jak se cítíš. Můžeš si dokonce svoje interpretace ověřit tak, že se druhého zeptáš.
Potřeby: Tvé pocity také souvisí s Tvými touhami a potřebami. Pojď si uvědomit a pojmenovat, jaké jsou Tvé potřeby (kartičky potřeb) a pojď jasně vidět, jaké potřeby stojí za Tvými strategiemi.

Fáze 3:
Strategie: Aneb co jsem udělal/a a co bych mohl/a příště udělat jinak? Na základě uvědomění si vlastních potřeb můžeš uvažovat o jiných strategiích, které by Ti posloužily lépe. 


Pro více variant cvičení a tipů na rozvoj konceptu nenásilné komunikace, ale i pro praktické kurzy mrkni přímo na web Nenásilné komunikace.  


Přijde Ti náš článek užitečný? Sdílej ho se svými kolegy.